Hotel Libenský ****

Hotel u krále Jiřího (dnešní hotel Libenský), 1913. Reprodukce od: Petr Vácha.

Hotel U krále Jiřího (dnešní Hotel Libenský)
Stavebník: A. Arsinjan
Architekt: Jiří Justich
Projekt: 1911
Realizace: 1912
Styl: secesní

Přímo proti průčelí bývalých Knížecích lázní z roku 1908, na křižovatce dvou hlavních lázeňských komunikací, byl postaven záhadným tureckým podnikatelem A. Arsinjanem podle plánů pražského architekta Jiřího Justicha. Byli to také většinou známí pražští hoteliéři, kteří si lázeňský hotel, nazvaný „U krále Jiřího", pronajímali a nabízeli ho svým hostům. Proto od samého počátku právě v tomto hotelu bývala ubytována většina významných osobností veřejného i kulturního života, které se do Poděbrad přijížděly léčit či tu hledaly jen odpočinek a osvěžení.

Tomu také odpovídal v začínajících lázních na malém městě nečekaný komfort. Už před pětadevadesáti lety bylo v hotelu 60 pokojů většinou s vlastními koupelnami, zdviž, domácí telefon, francouzská i dietní kuchyně, kavárna, vinárna a stinná zahrada s tanečním parketem. Nebylo divu, že si právě tento hotel vybrali ukrajinští emigranti, když hledali v naší zemi azyl po útěku před ruskou revolucí v roce 1917. V Poděbradech se Ukrajincům natolik zalíbilo, že si tu založili v roce 1921 vlastní vysokou školu – Hospodářskou akademii. V novém domově jim lázeňská společnost za tím účelem pronajala celý zámek a pro ubytování mnoha profesorů i studentů také lázeňský hotel „U krále Jiřího". Využívali ho skoro celý až do roku 1924. Pamětní deska z roku 2003 u zahradního vchodu připomíná, že tu také několik let žila i ukrajinská národní básnířka Olena Teliha.

Když v roce 1919 převzala celý lázeňský podnik od města jako bývalého majitele nově založená akciová společnost „Uhličité lázně a zřídla v Poděbradech", pozvali si čtyři místní lékaři, kteří také ordinovali ve zdejších lázních – dr. Bohumil Bouček, dr. Jakub Vondrovic, dr. František Eremiáš a dr. Otakar Rožánek, jako konciliáře známého pražského kardiologa prof. dr. Václava Libenského. Ti všichni totiž na základě svých praktických zkušeností s dosavadní lázeňskou terapií věděli, že nejblahodárněji účinkuje poděbradská minerálka při léčení nemocí srdce a oběhového ústrojí. Profesor Libenský rád jejich pozvání přijal. Když se totiž po promoci stal asistentem u známého profesora Thomayera, specializoval se na nemoci vnitřní, zejména na kardiologií (v roce 1916 byl jmenován řádným profesorem a přednostou polikliniky Univerzity Karlovy). Profesora Libenského Poděbrady tehdy zaujaly tak, že si otevřel svou ordinaci na Riegrově náměstí vedle penzionu Chodská dr. Vondrovice. Jeho klientelu tu tvořili hlavně pražští pacienti, které si sem zval k lázeňskému léčení.

Jako významná lékařská kapacita byl profesor Libenský záhy požádán o účast ve správní radě lázeňské společnosti, a tak se v roce 1924 stal jejím řádným členem. Už v jedné z prvních schůzí rady, které se mohl zúčastnit, zjistil, že lázeňská společnost uvažuje o koupi lázeňského hotelu „U krále Jiřího". Hned projevil iniciativu zřídit v něm ústav, který by využíval k léčení pacientů nejmodernějších vyšetřovacích a léčebných metod.

Lázeňská společnost skutečně hotel koupila a do jeho vybavení podle Libenského dispozic investovala všechny dostupné finanční prostředky. O dva roky později, 26. dubna 1926 byl Vyšetřovací a léčebný ústav slavnostně otevřen a jeho význam podpořen uspořádáním velkého mezinárodního kardiologického kongresu. Zakladatel ústavu, profesor Václav Libenský mohl tehdy jako jeho přednosta využít všech svých odborných znalostí, postavit zde léčbu na vědecký základ a dát tak nový směr poděbradskému lázeňství. Právě z té doby pochází i známý slogan „Na srdce jsou Poděbrady".

Autor textu: PhDr. Jana Hrabětová

Hotel u Krále Jiřího (dnešní Hotel Libenský), 1916. Reprodukce od: Petr Vácha.

Lázeňský hotel a „První vyšetřovací a léčebný ústav“ (dnešní Hotel Libenský), Pohlednice opakovaně vydaná počátkem 40. let 20. století zachycuje stav ze třicátých let. Reprodukce od: Petr Vácha.

Hotel Libenský. Reprodukce od: Petr Vácha.

První vyšetřovací a léčebný ústav (dnešní Hotel Libenský), 2. polovina 30. let. 20. stol., pohled z jihovýchodu. Reprodukce: Petr Vácha.

Umění

Květinové hodiny, symbol poděbradských lázní od roku 1936.

Milan Exner (1948): Tři srdce, 2006, keramika.

Břetislav Benda (1897 – 1983): Žena v lázni, mramor, v. 220 cm.

Břetislav Benda (1897 – 1983): Žena po lázni, 1961, mramor. Foto: Aktron / Wikimedia Commons.

Památník ukrajinské básnířky a veřejné činitelky, Oleny Teliha (1906–1942). Foto: Jana Hrabětová.